Zpravodajské knihovny

Zpravodajské odkazy kterými se knihovna řídí: CZ, REG, AT, EGY, AHR, APP, IRI, TASS, RU, KUNA, Haló, NiW, NINA, ARM, ARP, KCN-2, TK, MTI (registrace), SAB, LANA, NNN, AVN, IRIN, BERNAMA, INDIA, NNA, ABNA, PETRA, ML, GR, BNA, GNA, PL, APS, TNA, MHB, LIBYASOS, SANA-2, PT, ALT, PRA, RI, BERNAMA, PM, RT, IAEA, AG, BL, UN, MON, Právo, CIW, XIN, OANA, PČR, AČR, ..., další

NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews


Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.


V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.


Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.


Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.


Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!


Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


záložní web / mirror site

jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.


Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

Další upozornění

pondělí 15. září 2014

pianalyse-2014-10-15

Tripoli Brigade video stanice Al Džazíra s českým komentářem

"Tisk je prostředkem vyjádření pro společnost: není prostředkem vyjádření pro soukromé jedince nebo korporátní těla. Takže, logicky a demokraticky, neměl by patřit ani jednomu z nich. [Odstavec] Noviny vlastněné jedincem jsou jeho nebo její vlastní, a vyjadřují jeho nebo její bod pohledu. Jakékoli tvrzení, že noviny vyjadřují veřejný názor je nepodložené protože ve skutečnosti vyjadřují hledisko toho soukromého individua. Opět demokraticky, soukromá individua by neměla mít možnost vlastnit jakékoli veřejné prostředky publikace a informace. Nicméně mají právo vyjadřovat se všemi způsoby, dokonce iracionálně, k důkazu svého bláznovství. Každý denník vydávaný profesionálním sektorem, na př., je pouze prostředkem k vyjádření určité sociální skupiny. Vyjadřuje jejich vlastní bod pohledu a nikoli obecné veřejnosti. Toto platí pro všechny další korporované i soukromé osoby ve společnosti."

A nyní verze Michala Kašpárka z Finančního magazínu, z článku pod titulkem "Kaddáfího zelená kniha, tak trochu jiná demokracie."

„Demokraticky nemůže být fyzické osobě dovoleno, aby vlastnila jakékoli publikační nebo informační prostředky. Má však přirozené právo vyjádřit se prostředky jakýmikoli, i kdyby šlo o choromyslný způsob prokazující její duševní chorobu.“

Povšimněme si, že pan Kašpárek odstranil čárku za demokraticky, aby z autorova "logicky a demokraticky" čtenáři vznikly "demokraticky nedovolitelné věci." Pan Kašpárek se ve své "práci" či snad "pra-sečině" rozhodně nijak neobtěžuje s upřímně váženou citací, naopak vytrhávání ze souvislostí zaměřené k manipulaci čtenářem je tu načasto. Tím se nám mění soukromá a korporovaná individua na "fyzické osoby," a kdyby si náš čtenář myslel, že to na obsahu nic nemění, nechť si povšimne chybějícího obratu "veřejné" u prostředků publikace a informace. Také hned nadhazuje, že se "Kadáfí asi zapomněl sám nechat zatknout za to, že mluví za svůj národ," což označuje za paradox, které jsou dokonce "právě na této knize půvabné." Na knize, jejíž autor je Kašpárkem na konci dobře placeného výlevu označen za "šaška," který je namalován "na nějakém poctivě naládovaném tomahavku." To se zatýkáním však pan Michal K. vypisuje nikoli jako nějakou fabulaci, ale jako další prostředek manipulace citovaným obsahem, takže nejen, že už už čtenář začíná mít dojem, že v Třetí Univerzální Teorii jsou zakázány na př. "webové stránky" a "blogy," ale dokonce, že "nedovolené vlastnictví veřejných prostředků publikace" se prvořadě projevuje zatýkáním. A přitom jde o teoretický okruh, stejně jako při zařizování socialismu, a zde, když mluvíme, že "se něco nemůže dovolit," tak to neznamená, že se to bude muset zakazovat, ale spíše to, že to fakticky nebude možné, stejně jako nebylo v ČSSR možné koupit si Československou Státní Televizi anebo v současné "ČR" vězení Odolov.

V dalších paragrafech pan novináříček anebo novináč, chcete-li na př. uvažuje o základech socialistické společnosti (nikoli že by k takovým myšlenkám sám došel, ale pokládá za důležité k nim připojit své úvahy, a ukázat se). Úvahy soudruha Kadáfího o vztahu bydlení člověka k svobodám člověka uceluje a završuje geniální úvahou o tom, "zda má potom každý mít vlastní zoologickou zahradu, když chce v neděli vytáhnout rodinu za odpočinkem." Jistě je to pro zájemce o socialistickou teorii velmi podstatný moment, to s tou zoologickou, zvláště, když byla řeč o tom, že nájemní vztah je zásadně omezením lidských svobod, vydáním člověka v nejistoty, a tak v hrozbu být skrze svou potřebu obydlí ovládán proti své nutnosti. Z celé úvahy o bydlení ovšem novináčovi "zní ještě docela překousnutelně" jenom pasáž o tom, že člověk "musí vlastnit to, co potřebuje." A přitom kapitolu "Bydlení" označuje v podnadpise za "to je oč tu běží," a v úvodu tohoto nového oddílu za "samozřejmě nejzajímavější." Přitom jistě nezmiňuje, že v Zelené knize existuje kapitola "Bydlení," naopak, semele tyto formulace s "řešením všech ekonomických problémů," a do guláše nahází i dálnice a zoologické zahrady, aby čtenář myslel, že se o Bydlení rozhodně nedočte bez další všeobecné teorie.

Dále na př. předkládá větu "v socialistické společnosti není možnost osobní produkce přesahující uspokojení potřeb jednotlivce," s alergickým tvrzením, že "pokud tomu rozumí dobře, lidé si nemohou svobodně vyměnit přebytky a tedy ani dělit práci." Pro začátek dělba práce nijak nevyplývá ze "svobodné výměny" přebytků, a nepokládejme to za rozumový poklesek Michala K., je to právě pro ty, na které zapůsobí "pokud tomu dobře rozumím." Ti se pak budou vyhřívat v teorii o dělbě práce, po které tedy vlastně všichni toužíme, a která nějak vyplývá z výměny přebytků. Bohužel pro pana K. z "FinMagu" soudruh Kadáfí píše "V socialistické společnosti není šance pro soukromou produkci aby překročila uspokojení potřeb potřeb jedince, protože uspokojení potřeb na úkor aneb prostředky jiných není dovoleno. A navíc, socialistická zřízení operují pouze pro uspokojování potřeb společnosti." Co je v té větě označeno za nedovolené lze zakázat bez dopadu na pouliční kšeftíky, a rozhodně bez jakéhosi dopadu na způsob výroby, v tomto případě bez následků na způsobu výroby v socialistické společnosti, ve které se pan Mišánek asi bojí žít. Další věc je, že ona nemožnost vyrábět více než pro ty potřeby jedince tkví v tom, že společnost, kde tato rovnováha neplatí již není společností socialistickou, a takto je v podstatě věta naskládána. Zmínka zákazů platících i v kapitalistických zemích rozhodně tuto polohu věty o produkci individuálního nadbytku nikam jinam neposune.

Poté, co by Mišan rád některé hlupáky mezi námi vystrašil představou, že "Kadáfího socialismus nutí dělníka automobilky běhat od důlních vozíků k rýsovacím prknům, do montoven a lakoven a tak dále," zaútočí na odzbrojeného chudáka tvrzením, že "asi se dovtípíte," - "že bratrský vůdce zároveň přeje přerozdělování."  A hned cituje "Jestliže jedinec oné společnosti potřebuje jen jednu jednotku bohatství k uspokojení svých potřeb, pak jedinec, který vlastní více než jednu jednotku se ve skutečnosti zmocňuje práva jiných členů společnosti." Toto M.K. označuje za "odvěký blud, kterého se Kadáfí drží, že když někdo zbohatne, jiný tím zákonitě zchudne" - tak snad když někdo zbohatne, jiný tím také zbohatne? Autor však patrně v nejlepším úmyslu zapomněl uvést, že jde o kapitolu "Pozemky," a z překladu jaksi vypadlo nějaké slovíčko všude tam, kde bylo "jednotka bohatství společnosti." Výraz celkem zřejmě odkazující právě k bohatství přírodnímu, k zemi.














Vystavil v

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)