pianalyse

MIRROR

1. Arabský parlamentní šéf zvolal o pomoc pro Syrské a Palestynské běžence. To potvrdil i šéf mise pro uprchlíky z Džordánského Ammánu (NNN)
2. Hamás přivítal rozhodnutí Mezinárodního Trestního Soudu začít s vyšetřováním možných válečných zločinů Izraele (NNN)
3. Arménská komunita v Palestyně oslavuje Vánoce (NNN)
4. Šestého listopadu se Čína a Rus se shodly na projednání části důležitých projektů vojenské spolupráce (NNN)
5. Spojené Státy zdůvodnily odmítnutí nabídky KLDR Jižní Korey na mírová jednání s tím, že "cvičení mezi USA a Soulem jsou mírové povahy." Indonézský list Suara Karya uvedl, že mezinárodní komunita pokládá rozdělení Korejského poloostrova za tragédii, a požaduje po USA otočení nepřátelské politiky vůči KLDR. Rodong Sinmun napsal, že sankce ani tlak nebudou na KLDR fungovat. USA se snaží vymáhat sankce mezi zeměmi v okolí Korejského poloostrova, a používá se výraz mezinárodní podpůrce terorismu. Mezitím z USA zaznívají extremistické výzvy, které list Sinmung označuje za provokace (KCNA)
6. Irácký Prezident Fuad Masúm a víceprezident Lijad Alaví prohlásili k důležitosti urychlení procesu schvalování rozpočtu (NINA)
7. 17. ledna, Íránský Ministr Vnitra: Irácká bezpečnost je naše bezpečnost (NINA)
8. Zubaidi - Ministři Dopravy Iráku a Íránu se setkali a probrali železiční spojení mezi dvěma zeměmi (NINA)
9. Islámský Stát je na pokraji porážky - Íránský expert (PRA)
10. 19. ledna, mluvčí Parlamentu Alí Larydžány uvedl, že bezpečí Iráckých území je strategický případ pro Írán (NINA)
11. Džubúri a jeho Turecký protějšek aktivují parlamentní přátelské spolky mezi Irákem a Turkií (NINA)
12. Írán a Irák naléhají na zlepšení spolupráce a výměny zkušeností mezi policiemi obou zemí (NINA)
13. Japonská mluvčí Premiéra Koný Sato řekla, že si sice považuje svobody projevu, ale vyhradila se v Amánu proti urážkám náboženských svátostí. Nejde tedy jak tvrdí média, o "zapšklost některých Nujorských médií." Která by navíc souvisela s křesťanstvím a tím vrhala vinu za špionážní akci v Paříži na náboženství jako celek (NINA)

Pletou se ti z komunistů, kteří pokládají vztahy komunistů s Íránem za věc libovolně zakomplexované volby. Írán je po znárodnění ropného průmyslu vedle Venezuely a Korejské Lidové jedním z nejdůležitějších světových revolučních činitelů. Intenzita, s jakou je Írán médii sledován o tom jenom dosvědčuje. Nějaké povídání o režimu co nejvřeleji doporučuje se, zahoďte. Komunisté nesmí být tomu co se dnes říká opoziční silou, tedy hromadou příšer, žvatlajících o radikálnosti Evropské Unie, které zakládají přechodné národní komise a běhají si o rady do Vošinktonu. Nevyplatí se nám vůbec jaká spřízněnost s Vošinktonem. Pokud za biblických dob okupovaly Izrael národy, pro které zbylo na pamětech z náboženství a zákona jenom blazeované sloužení vyřezávané soše, pak dnes jsou Spojené Státy Americké právě takovým národem. Vprostřed nich je černý Barak Obama, a to samo je náboženství i demokracie. Ve skutečnosti však nebylo v USA vůči černým ničeho dosaženo, a historie ukazuje, že tzv. Unionisty vedla touha po samostatnosti a ústavě, zatímco reakce naplněná vysoko postavenými mezinárodními rasisty dopnutými masakry odstranila z Jižanů jakoukoli konkurenci, a krvavá cháska co z bojů s Jižany se vylíhla, začala despoticky ničit i ostatní národy, to vše pod, neznáme snad častější, záminkou ochrany jejich práv. Nyní máme nejen považovat USA za zemi již od třicátých let demokratickou, a vypořádání s Afričany za setření jakéhosi náprašku, ale toto setření navíc za jakýsi důkaz, že jsou na tom v USA s demokracií nejvýše. Že jsou nejzkušenější. Přitom pro slušně smýšlejícího člověka vrhá na Američany v otázce demokracie velice špatné světlo jakákoli z jejich vleklých a bezútěšných válek. Američané jsou doutníkoví panovníci, bez smyslu pro humor. Ke každému zvěrstvu které provedou a ke každému zákonnému nebo úřednímu přešlapu produkují hned film co uvede se v kině i v televizi, takže i to na co se jeden den zlobíme považujeme po jejich shlédnutí za vrchol dobrodružství. Kdy naposled poskytovali nevojenskou asistenci jakékoli zemi, která je revoluční, a do jejíž dění se po dlouhá léta nevměšovali? Nebo mají právo na revoluce jen ti, co se do američanů nevměšují? A existují vůbec země, kterým se vyhla Americká sprška? Útok na Írán je, opakujeme, veden na několika úrovních, a činnost médií především v tomto směru, ale i celkem všeobecně neprospívá dělníček, a samozřejmě ani žádnému národu. Naopak jsou v médiích lidé, co dělníček k tomu co říkaj novým zjištěním přímo šikanujou †. A konečně Írán je jednou ze dvou předních otázek, které mají světově-revoluční dění zapříčit. Írán je postupně vsunován, aby byli čeští komunisté rozděleni. Nesmí existovat stav, kdy se tomu co se říká u komunisty jednotka poddává činnosti protikladné vůči celku. Pokud se tomu tak dělo v Rusii, měl by k tomu vzniknout komitet, to stejné u Íránu, v Iráku, Libanonu i u Maďarska. Pokud je socialistické hnutí silou převratovou, mělo by také být seznámeno s následky jednoho takového převratu. A pokud socialisté nepředpokládají jediné masové hnutí, měli by se neuskutečňovaného řízení vyvarovat. A absolutní nepřipravenosti našeho komunisty o otázce co se děje na Jihu svědčí i různě rozhýbané pojmy, s jakými dělníčka děsí. Může jít o "Islámskou diktaturu v Saudii," u čehož fakt nevím na co to připadá, může jít o "rostoucí nespokojenost" která vedla k Arabskému Jaru, hrůzně zní "zavylá diktatura," a jsem zcela zděšen představou, že "dosavadní tuhé režimy držely náboženské potíže pod pokličkou," a co teprve usoudí dělníček, když mu s potem u krku ohlásíš, že Karzaí je Islamista? Pokud budou ve vleku Hebdo a mediální akumpresury ISIL socialistické listy pokračovat v této uměle vyprodukované diskusi, změní se i náš dělníček v zrůdu, pro kterou jsou lepší oči všech Muslimů vychladlé. Musím to zopakovat: přestože jsou Muslimové převážně špatně oděná holota, pokud jde o lidovou pospolitost máme toho sami dost co dohánět. A za jejich hadry ostatně taky můžeme my. Extremismus je vedle Američany šířeného pnutí ne tolik směrodatná otázka. A měli bychom odhlížet od kolonialistických i kapitalistických výsad, do kterých jsme se narodili, protože nás rozhodně vedle Muslimů lepšími nečiní, a v mnohém jsou čistotnější. Ať už jde o zásadovost, tak o schopnost udržovat tradice. My jsme ti, kteří políbili a chtějí mít císařovy nočníky. Teprve pak prohlédni, že pokud jde o extremismus, musíš ho řešit s Muslimama jako pospolitost.

Komunista ke světové kampani jaderného odzbrojení přistupuje výlučně v duchu Korejské rezoluce. To jest víme, že tak jak odzbrojení vymáhá Amerika je neprůchodné, a dokud bude toto úsilí v Americkém duchu vedeno neupřímně a v rámci imperialistického nátlaku, pak se revolučním vládám doporučuje byť jen v rámci výcviku jaderně se vyzbrojit. To je bohužel realita, pokud nechcete Ameriku zničit. Američané nainvestovaly do obrazu své země jako mezinárodního siláka hromadu peněz, proto i ti nejmoudřejší z nás opravdu věří, že přepadnout USA a svrhnout co je tam vláda je prakticky nemožné. Proto nesmí zůstat mezi lidmi bílé místo, a diskuse musí sehrát zásadní roli, takže u kažého v komunistickém táboře bude Americko-Izraelský strašák jaderně ozbrojeného islamistického Íránu vyvolávat úsměv. Ti jejich novináři měli dost času, aby přinesli něco přesvědčivého, zatím však Američané s Izraelci u vyšetřování kličkují a pokud chtějí přinést dramatický moment, začnou situaci vyhrocovat a ohromovat svět svými výhrůžkami, a před OSN přinášenými kartony. A beztak je již na Jihu americké zla páchání natolik systematické, že se přes skutečný názor lidí v celé Evropě sune proti-asadovská, proti-libanonská, proti-íránská, proti-saudská, proti-jemenská, proti-pakistánská, proti-keňská .. propaganda jako rovina zmrzlýho ledu, aniž by byla vlastně sledována.

Dále si zařekněte osočování Turecka, ať už z čehokoli mezinárodního. Sami víme, jaký strach z odplaty nás drží v Alianci. Všimněme si zcela prvořadého faktu, jak se Turecká moc staví k tomu co se děje v Izraeli. Také jasně vidíme, že Turek s Kurdy až i na výbornou jednal. To už by nová síla nemusela. Vidíme také, jaká je poptávka po odstranění Turecké vlády, ať už Davutoglu nebo Erdogana. Připišme laskavě vraždy v Paříži těm, kteří do Paříže nejčastěji jezdí vraždit. Totiž specialisté. Když jsme požádali o racionálnější chování na hranicích se Sýrií, dokázalo to Turecko na Alianci vymoci - vidíme výsledek, a to ISIL, protože to je alternativní postup, kterým Američané Turecku jeho rozumný postoj zaplatili. ISIL totiž funguje zřetelně zcela selektivně, a musíme naprosto především pamatovat, že i pokud to vystupuje jako z řetězu utržený manžel, na pozadí je především organizace, a té organizaci velí a ji financují lidé, kteří nejsou představováni v souvislosti s ní. Tito lidé nemají s fanatismem nic společného, nebo přinejmenším postupují chladnokrevně, a neštítí se jednotlivé epizody střídat. Nezřídka jsou v přímém napojení na Americkou vládní instituci i jiný. Vždyť i Iráčané se s Turečky baví. Íránci se děsí, co bude s Turek. Zvětšte si to, co děje se na Ukrajině: posaďte do Ankary nějakého vyjetého blbečka, a nechte ho obvinit Írán z invaze. Kdyby měl Porošenko jaderné zbraně, tak se jima nebojí po Ukrajincích i Ustašovcích šahat. Pokud komunisté nemají v Turecku takovou sílu, aby se bez přiživování na američany falzifikovaných revolucích, a bez omezování se na jejich periody revolucí prosadili, a zajistili tak svému vedení suverenitu, musí Tureckou vládu podporovat. Naprosto není pravda, že za utrpení Libijců nenesou naši občané odpovědnost, tak jako občané Britští. Takovéhle uvažování nikam nevede, protože například Britové prostestovali a vydatně, zatímco u nás se i Palestina obešla s hrstkou národním ideálům oddaných aktivistů. Nebo lze po vzoru politiky "nechceme běžence, mají právo bydlet doma" tvrdit, že naši občané nesou vinu, protože po ukončení bombardování Libie nesvrhli naší vládu, a nenastolili NATO protiběžný aparát. A stejně tristně jako náš Zeman, který je i trochu protiběžný, protože jej tak vyžaduje fakticky celá Evropa, se to má s politikou Ankary. Není tedy na NATO nezávislá, ale dalšího jednání v regionu ve směru Amerických zájmů se zřekla. Mnohdy i úplatkáři se zastaví, když je chce "nejvyšší spojenec" zatáhnout do mastodontího krveprolití. A podívaná to je taková, že zůstanou s občany u obrazovek do té chvíle, než jim američan i pojistky vyrazí.

Potlačte povstalce v Jemenu. Nemají nic kloudného zalubem. Výsledky jsme již viděli i jinde. Odvolané obvinění Jemenské vlády z loňského jara, že pod Panamskou vlajkou připluli až k přístavu Íránci vycvičení teroristé napojení na Al-Kajdá je pokud vím jediným argumentem závislých agentur, potažmo západních médií, které by nějak dokládalo, že jsou v Íránu stejní fanatici, jako v Al-Kajdá. Skutečnost je však ta, jak se po naší hustěji medializované intervenci ukázalo, že se jednalo o jednoho zbitého svědka výpověď. Pročež také panovaly nejasnosti na Jemenském zahraničním výboru, odkud z úřednictva to potvrzení přichází. Aby se povstalci proti Salehovi zalíbili, mají po vzoru Ahmadynežáda po ruce vedle zbraní hned portrét. To také může zapůsobit pozitivněji na islámem zahlcené úředníky, pro které je zřejmě předscénovaná fotografie aka z Jemenu nejvíce určena. Dění v Jemenu však s Íránem nesouvisí. Ten je opět vsunut aby se u Jemenečku sesunula zahraniční podpora, a zároveň aby se zmátla sociální napojení s různými vnitřními skupinami, jak navnějšek tak mezi Jemenci samotnými, kteří se nechtě rozloučili s komunismem právě na základě podsunutých skutečností.

Stejnětak nechápeme co mají v ČTK za znalce, že se opět sveřepě rozepisují o tom, co říká nebo neříká někdo z Revoluční Gardy. Vždyť tak jako Alžírská internetová zpravodajská agentura je Američany vypnutá už bezmála jeden celý rok, a nikdo krom mě si toho nevšímá, tak začala být poslední měsíce vypnutá i Íránská novinková agentura. Jistě, že její perská pobočka běží, ale obě sídlí v oddělené množině serverů, takže se jedná o jednu a druhou službu. Přičemž Íránský stát již nemá nahozenou ani jednu anglofonní službu. Proč asi? A bádal jsem asi špatně, když jsem se k žádné "internetové stránce revolučních gard" nedobádal? Upozorňuji, že Íránský Parlament uveřejnil kdysi jmenný seznam Perských institucí, od státních úřadů až po univerzity, a pokud byly, s jejich webovými adresami. Pokud se někdo zase obrací na Revoluční Gardy, děje se tak jenom proto, že je to IRNA, jediné co je u Američanů populární, a u té ještě navozují zdání, že prochází rekonstrukcí. Omyl. Novinková agenturka zlepšovala funkčnost i vizáž už od loňského jara, šlo o komplexní modernizaci systému, přístupnosti, filozofie i technologické výbavy. Celkem rychle bylo několik drobnějších bugů odladěno, a doteď fungovala zpravodajská webovka výborně. A spolu s IRNA jsou nyní často sestřelovány stránky společné tiskové agentury dvou třetin světa (NAM) www.namnewsnetwork.com. Když byly naposledy šířeny pohanbené výroky jednoho velitele Revolučních Gard (IRGC), ukázali jsme obratem, o jaké "nedorozumění" šlo. Naposledy asi před půl rokem kdy byly Revoluční Gardy typicky v západním stylu označovány za účastníky bojů v Sýrii, posléze v Libanonu a v Saudské Arábii, vše se to při srovnání "výroků různých členů vlády a IRGC" s Íránským revolučním tiskem ukázalo jako podvod. Jediné co Íránci při příležitosti odrážení podobných relací oznámili jako skutečné, že v Íránu byl jeden jejich velitel přepaden a zajat, nicméně byl na cestě z úřední návštěvy Iráku, pak byly nějakým Íráncům zfalšovány doklady, a ti se pak účastnili ozbrojených přepadení, a konečně ve vztahu k Saudii a Jemenu byla přiznána možnost dobrovolné "účasti na bojích," a že je to "jedno na které straně" ...

Rozdíl mezi lidmi ráje a těmi mimo něj je v otázce položené Bohem "o co se snažíš." Na což postrádáš odpověď. Vybav si na př. zneuctěného pleteš si že velitele Kadáfího.

Je samozřejmé, že na vojenský průmyslový komplex napojená média se snaží jakékoli projevy nesouladu v EU s jednoznačně pozitivními stanovisky USA vůči Ukrajinské vládě jsou předávány lidem maximálně jako projevené sympatie Kremlu. Stejnětak celosvětové protesty proti Hebdo jsou redukovány na "násilí ohrožující ulice Evropy." A to ať už se v Evropě lidičky cítí nebo necítí ohrožené. Zcela stejně to bylo řízeno naposledy, ve zcela stejné souvislosti. Kdy se veškerá pozornost soustředila na "atentát na vyslance USA v Benghází," a nejvýš ještě na různé smíšené třenice v Jemenu a v Egyptě. To jen dokládá napojení médií na některé z teroristických činů, včetně na tajné vojenské operace na př. v Benghází. Pokud jde o Hebdo, † zeptal by se Mohamed zda a nač to vůbec navazuje.

Historie: Benelux jakožto reálná těžební síla, dokonale obsazená Američanem, stal se základem pro Evropskou Unii, již dle Maršalovy smlouvy. Německo bylo tou dobou pouze okupováno. Američan plánoval tuto politicko-vojenskou základnu rozšířit, za prvé na základě tvrzení, že Němci nejsou schopni těžit sami, a za druhé že celková neschopnost výroby v Evropě a hlavně v Německu povede už zítra k absolutnímu rozkladu, k destabilizaci a anarchii v celé Evropě. Nešlo tedy jen o vyjímky hospodářské, ale i bezpečnostní. Na základě nich Američan cítil se oprávněný k postulování, že zítřek patří dějinám. Evropská Unie byla z Beneluxu vytvořena jak jinak, než americky sponzorovanými revolucemi a puči, často s krvavou přísadou. Přitom bylo prokázáno, že ve skutečnosti nic nebylo potlačováno. Jen tam, kde se nepodařilo pro velmi dobré informace zvednout vlnu protivládního odporu, bylo použito krve jako křížku co je v armádě zamaskování. Ministr Obrany Rumunska generál velitel Milea byl zavražděn, aby pokusem o sjednocení armády sloužil major Stanulesku. Zejména pro odhlehlost od centra, kontakty s církví a šovinisticky zkoušenou maďarskou menšinu bylo využito Stanuleska, který přišel do televize přednášet z Temešváru. Zopakujme, že televize byla převrácena ryze násilním, ačkoli za to již nese odpovědnost Londýnská vláda. A stejně jako v Románii v osmdesátém devátém, tak i u nás v druhé světové, a stejnětak dnes v Čečně, stála pravoslavná církev aktivně na správné straně, zatímco ta katolická se spěchala přiživit na reakci. Byl to ostatně poslední svatým jmenovaný Papež, který ústně dovolil knězům po celé převracené Evropě i jihu, aby se nestyděli chovat jako farizejové. Protože není možné, aby se sami od sebe stejně jako před listopadem chovat přestali. A jednou z výhod, kterou to Vatikánu mělo přinést bylo pověstné rozdávání svatokupecké bible na dobývaných územích. (pleteš se, že budou vám mezi svazky vybírat jenom oni! †)

Pokud jde o v mých textech změnečka, nebyl jsem dosud nikým přesvědčován, až na jednoho místního umělce a dýlera, který se mi snažil vysvětlit, že kdybych to co píšu psal v angličtině, trhnul bych na tom snad nějaký prachy. Z podrobného sledování mých stránek a komplexní a někdy až násilné interakce v mém okolí je jim jasné, že taková otevřená snaha jednat se mnou o úpravě textů, postojů nebo sledovaného pole zahraničních agentur by byla jen a jen vyloženým esem do mé "mučednické strategie." Jinými slovy nahrávek a fotek uveřejněním, jak jsou mi nabízena zvýhodnění, dosáhl bych zároveň nepřímého důkazu toho, že kolem mě probíhá špionáž. Pro mě osobně by šlo o další zbraň v úderu na média, a zcela jistě by byla převzata množstvím zahraničních agentur. Jsem však ovlivňován jinými cestami, mnohdy i veleúspěšnými. Jde o sanace ekonomické, uplácení lidí v mém okolí, šíření obvinění ze společenských deviací na facebooku (Sedláček), a při úspěchu ekonomické operace jsou navyšovány s podzemím kontakty, a je snaha mě kontakty v okolí extremizovat, popřípadě přesvědčit k zlepšení mé ekonomické situace (jako tisk versus Německo při Ruhrské krizi). Na to jsem však dobře připravený a dá se říci, že i v mém okolí zajištěný. Další variantou je odhadovat slabiny v mé zkušenosti, a vytvářet speciálně upravené údaje ve zpravodajství, na základě kterých bych si hrubě až arogantně poškodil své jméno mezinárodně. Respektive i síť mezičlánků, která sousedí s mou zpravodajskou databází. V případě velkého zmatení nějaké dá se říci mezi-civilizační situace však jsem připraven, nebo se cítím být připraven reagovat pomocí úvahy a ne na základě již poznaných dá se říci stereotypů, a řešit tak nesoulad furt jako nesoulad diplomaticky.

Vojenské psychologické operace je nutné vzhledem k tomu co se událo v Libii oddělovat od přístupu imperialistických médií, která se se svými zbrojařskými zájmy vloupala s tím čemu říkáte  revoluce na naše socialistická území. Mezi psyops patří rozhazování letáků a vymývání hlav i u nás, vesměs tam i tady úspěšné, že jde jen o vojenskou techniku, a pokud se k ní přiblížíte, radši ustupte. Naopak média zčásti napojená na úřad vlády USA měla za nehty prakticky veškerou špínu, od zatajování, po šíření černé genocidy, a zfalšované důkazy.

Co se stalo od let šedesátých po současnost

Stejně jako antikrist sáhnul hluboko do bible, aby rozdělil národy pomocí Izraele, zmatením otázky Židovství, za kterouž stranictvím skrývá se kupa mrtvol na všemožných územích světa, tak jsou podklady pro samozvané mluvčí vlny revolucí v devadesátých letech dvacátého století uložené hluboko na kostře poválečného uspořádání Evropy. Vniknutí imperialistické ideologie do řad socialistického lidu v šedesátých letech, doprovázené krvavými excesy bylo postupně díky zamlžení vzdáleného Stalina Izraelskou otázkou přeměněno na autentickou socialistickou revoluci, a odtud lidé přestali vnímat svou zakázku. Po několika generacích tohoto ideologického zvrhnutí se utvořila široká skupina lidí, pro které bylo zcela platnou historickou pravdou, že kolem padesátých letech se dělo všelicos utajeného, a především, že události šedesátých let dokazují masové znepokojení nad stavem ekonomické situace. Mnoho z nich završilo tento uzavřený kruh historického revizionismu historickým poznáním, že šedesátá léta jsou především mocenským bojem, mezi revoluční socialistickou silou, která pochopila nutnost výměny socialistického jádra za kapitalistické, a pokusila se vystoupit proti nabobské nomenklatuře spolu s lidmi. Tábor této ideologie se postupně rozrůstal o různé zájmové skupiny, kterým bylo vnucováno, že jim komunisté odmítají zlepšit podmínky pro práci. Vedle různých starobylých řemesel se tak různé silové diversní členy z řad umělců a úřadů, včetně tzv. racionalistů, a jiných extremistických odpadlíků z politiky prosadily do popředí nové vlny, prostě tak, že se za jejich zájmy jakoby především zasazovali, v čemž jim samozřejmě bylo zabraňováno, protože nešlo o plány ale o apatická populistická hesla lidí, kteří označili svou regulérní pozici za projev státního útlaku. Stačilo prostě aby se ten co jde do voleb a nezvítězí spolčil s podobnými, zřídili přesvědčovací kampaň působící dojmem věhlasné voličské podpory, a jali se dokazovat, že byli takto pro své názory z nějakého jednání vyhnáni, nebo jim nebylo dovoleno zúčastnit se nějakého komunistického jednání, k němuž samozřejmě mohou doložit obrovskou základnu lidí, kteří je podporují v pronesení několika slov na tomto jednání. A další lidé sedící ve vězeních pak dokládají, že tato slova jsou všemožně postihována. K tomu se lepí historický revizionismus vztahů s Německem, který tuto partii zaceluje a eskaluje její vystupování vůči pasivní až odmítavé - skutečné - veřejnosti. Tyto události samosebou po násilných eskalacích až konfliktech vychladly, a jejich skutečné náboje zajišťovaly přechod nově vytvořené, ozkoušené a pevnější organizační a manifestační základny do podsvětí. S tím se nese i vlna sabotáží, a nárůst kriminality, protože morální kredit, který si leckdy i slušněji než politické vedení země uvažující zhrzenci jako důsledek vytvořili ve své hlavě omlouval jim nejprve drobnou kriminalitu, ale pokud šlo o ideologicky důkladně přesvědčeného revizionistu, který následně uvěřil v znatelně posunuté příhody let šedesátých, až hrdelní zločiny. Bylo mnohokrát doloženo, že tento devátý element potřeboval rozvědkový stimulant, přičemž jistě zahraniční vládní podpora, a někdy dokonce - včetně u Mašínů - úřední a oficiální zahraniční podpora - notně posilovaly všechny iluze pachatele o odpovědnosti vlády v minulosti a utajných skutečnostech současnosti. Takže pokud se na protest proti jeho násilnému proti úřadům vystupování vytvořily rozhořčené manifestace ve společnosti, nezbývalo rozumu s takto vychýleným faktografickým těžištěm než položit vládu a lid na jednu misku spravedlnosti jako bandu kreténů a vládních fouňů (pokud ti v zahraničí říkají zločinců.. souhlasil!), a na tu druhou hrstku těch vyvolených, kterým bylo upíráno samo právo na život.

Nicméně v širší populaci došlo k zajímavějšímu rozvrstvení, protože se vytvořila o jedenácti polích silná skupina, která jakémukoli s druhým polem sjednocení skutečně odolávala. Byli na jedné straně lidé umírnění, kteří si přáli řešit mnohdy až extremistické věty "dizidentů" dialogem, přesvědčení o nutném uměření. Byli lidé, kteří byli natolik spokojení, nebo natolik poučení, nebo natolik féroví, že pokládali takové manifestace za hoře. A byli jistě i lidé, kteří byli politiky vedení, rozdělení nejméně do dvou táborů. V tom jednom byli pokládáni mluvčí manifestujících za vlastizrádce a zahraniční pohůnky, nicméně chyběla představa napojení množství lidí, které by bylo lze přesvědčit k společenskému dialogu, a v druhém, kde se o takovém dialogu vědělo, anebo se to s ním velmi složitě přehánělo. Tato pátá kolona bývá nejčastěji zesměšňována, protože soudružská iniciativa, s jakou jsou mezinárodním vrahům rvány obě ruce i s prsty do chřtánu, a až nesmyslně nadchnutá, leč pochopitelná chvála všemu socialistickému, která pak, když začali dlouho "umlčovaní" nejen mluvit, ale i robit, spěchala převrátit vše do velezrádné křivdy, a prolévala slzy nad neštěstím, zatímco televize již krmila soudruhy revolučním porozuměním. Zejména zatočila se strachem proletariátu možností snadného zisku při faktickém drcení celé základny socialismu a postupným usluhováním imperialismu.

Jedni se tedy odvolávali na historii nebo na zradu, zatímco druzí se uzavírali, vytvářeli paralelní společnost, nasycenou alkoholem, zahraničním fondem. Za výraz revoluce bylo postupně považováno i šíření pornografie, i dívek hanobení. V těchto škálách byla k dispozici i sanační literatura, která se sem dostala jak jinak z let šedesátých, a díky své zvýšené prezenci na antikvariátním trhu se postupně i jako zasloužená na nejvyšších místech v knihovně usazovala. Jde o literaturu, která postupné zaměňování souseda za objekt sprostostí umisťovala do separátního prostoru, jako projev vulgárních myšlenek, které jakožto odmítané byly umělci i traviči dokonale převráceny v nejvyšší jedince prospěch.

Z tohoto kotrmelce se jednak častěji než známo dostával mezi ty důvěrný lidi nálepek. Tím se přerušila sociální hranice, a s lidmi švihaly procesy, které rozhodně slušný člověk nemohl nijak hlouběji pochopit, na rozdíl od jejich podzemských vůdců. Nejúčinější ještě bylo označit je za manýry, avšak pokud už ti, kteří by to mohli slyšet a dát si věci do pořádku byli sami takto odvrácení od podpory, mohla po manýrech ještě přijít nějaká kreténština ve smyslu "vyliž si" nebo mezi prohnětenými úředníky "pán je blazeovaný" a manýry nemanýry ten s nálepkou svištěl i mezi známými pod vodu. † V 60 procentech se to projevilo i postupným rozpadem rodiny polepeného. A jev to byl vyloženě federální.

[pokračování příště]